Projekty: poradna

Bezplatná Sociálně právní poradna pro občany

Bezplatná sociálně právní poradna byla z provozně ekonomických důvodů k 31.12. 2011 uzavřena, v roce 2012 již projekt nepokračuje. Děkujeme za pochopení.

Kategorie dotazů

Právo sociálního zabezpečení

Pracovní právo

Rodinné právo, manželské a partnerské vztahy

Občanskoprávní vztahy

  • Dotaz: Mohla byste mi, prosím poradit, jak mohu vymoci zálohu od firmy - školního soukromého zařízení, kam jsem poslala před měsícem zálohu 1000,- Kč na dvouleté studium, které se platí po semestrech. Po týdnu, kdy jsem zálohu odeslala na účet firmy, se vyskytly skutečnosti, kvůli kterým nebudu moci v září do té školy nastoupit. Nejdříve prostřednictvím sms jsem oznámila, že se odhlašuji z ročníku, uvedla důvod a zároveň požádala o navrácení zálohy. Odpověď nepřišla. Další den jsem se připomněla e-mailem, opět žádná reakce. Poslala jsem tedy doporučený dopis řediteli té školy a opět nic. Jedná se jen o 1000,- Kč, ale přece nelze někoho jen tak o ně připravit. Navíc, když žádné storno poplatky nemají nikde uvedeny. Odhlásila jsem se včas. Divné bylo, že zálohu chtěli už 2 měsíce napřed.

    Odpověď: Jestliže jste se odhlásila ze studia včas a měla k tomu vážný důvod, pak by Vám měl být vrácen poplatek za studium, který jste uhradila. Jestliže Vám škola poplatek nevrátí, pak jde o bezdůvodné obohacení a Vám nezbude než se obrátit na soud s žalobou na vydání bezdůvodného bohacení a na vydání platebního rozkazu. Jakým způsobem má takový návrh vypadat, již víte, neboť jsem Vám náležitosti návrhu nastínila v předešlém e-mailu. Důležité je zmínit, že jde o bezdůvodné obohacení ve prospěch školy, neboť právní důvod, na základě kterého Vy jste poskytla plnění, odpadl. Vy jste školu o této skutečnosti informovala, a ta je povinna Vám finanční plnění vrátit. Nezapomeňte uvést, že požadujete, aby náklady řízení zaplatila strana žalovaná. Jako důkaz předložte složenku, nebo výpis z účtu, podle toho, jakým způsobem jste školné platila. Příslušný je v tomto případě soud, v jehož obvodu má škola sídlo.

     
  • Dotaz: Mám dítě v pěstounské péči, kterému je 14 let. Pečuji o něho, je poučen o vhodném chování, nemá neřešitelné problémy. Šel do školy a měli hodinu tělocviku. Vyučující během hodiny na chvíli odešla a přestala vykonávat dozor nad dětmi /kluci 14 let, hráli fotbal na školním hřišti v rámci vyučování/. Když odešla, napadl jeden žák toho v mé péči Kluci se prostě poprali, útočník ale skončil s vážným úrazem oka a byl ošetřen u lékaře bez větších potíží. Ředitel školy provedl šetření mezi očitými svědky - spolužáky, vyučující, která pochybila, snížil za porušení pracovní kázně mzdu.
    Kluci se poprali, určitě si nechtěli ublížit. Stalo se to ale, a teď vyvstává otázka. Kdo to zaplatí? Kdo bude hradit bolestné, zdravotní ošetření, případně následky úrazu? Kluci jsou 14 let staří, a my dospělí, jsme děti řádně předali do školy. Myslím, že kdyby neodešla vyučující, tak se to nestalo. Proto se ptám, jak to je v tomto případě a jemu podobných. Když odevzdáme dítě do 15 let organizaci, tady třeba škole, vyučující pochybí a stane se toto, kdo to zaplatí?

    Odpověď: Případ, který popisujete výše, se týká otázky odpovědnosti škol a školských zařízení za škodu způsobenou dětem, žákům a studentům, Vzhledem k tomu, že učitelka zanedbala hrubě svou povinnost vyučující a nechala děti v průběhu vyučování bez dozoru, pak odpovědnost za poškození zdraví dítěte nese především tato vyučující. Jestliže jejím zanedbáním povinnosti byla způsobena škoda na zdraví, pak za porušení povinnosti musí nést odpovědnost a nahradit způsobenou škodu. Jednak náklady spojené s léčbou, jednak bolestné, případně ztížení společenského uplatnění. Tuto odpovědnost byste neměla v tomto případě nést Vy, byť jste zákonným zástupce.
    Jiná věc je kárný postih Vašeho syna (např. snížená známka z chování) , kterému s největší pravděpodobností neujde.
  • Dotaz: V roce 2009 jsem si nechal vytyčit pozemek, soused body vytahal, před dvěma dny jsem obdržel vytýčení pozemku mým sousedem, které je rozdílné od mého, na koho se mám obrátit, nebo snad mám jednat, jak bylo vytyčeno mým geodetem? Dále jsem dostal v roce 2009 povolení k odstranění stávající budovy, zboural jsem tak polovinu, druhou část nemohu zbourat, jelikož soused má přistavený k budově kamenný kurník?

    Odpověď: Pokud jde o vytyčení hranic pozemku, je rozhodné, co je uvedeno v katastru nemovitostí. Není rozhodující, že geometrický plán, který Vám zaslal soused, vytyčuje pozemky jinak. Jestliže soused nesouhlasí s tím, jak jsou vymezeny pozemky dle katastru nemovitostí, může na katastru podat tento geometrický plán, ale nové hranice podle něho mohou být do katastru zapsány pouze, pokud s tím budou souhlasit nejen vlastník pozemku, ale také jeho sousedé. Bez Vašeho souhlasu se tedy hranice pozemku v katastru nemovitostí nemohou měnit. Proto si tedy nejprve zjistěte, jak běží hranice mezi pozemky, a to právě v katastru nemovitostí. Hranice pozemku je možné měnit, za předpokladu, že se sousedé nemohou dohodnout, pouze na základě rozhodnutí soudu. Jeden z Vás by tedy musel podat k soudu žalobu na určení průběhu hranice mezi pozemky. Před tím se však ujistěte, jak jsou skutečně hranice zapsány.
    Pokud jde o odstranění stavby, jestliže máte povolení k odstranění stavby a soused Vám brání v jejím odstranění, obraťte se na stavební úřad, aby zjednal nápravu a nařídil sousedovi součinnost v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu o povolení stavbu odstranit.
     
  • Dotaz: Prosím o radu, jakým způsobem zúžit SJM. Jedná se o byt v osobním vlastnictví.Jsme zapsáni v katastru nemovitosti. Potřebovala bych poradit, zda je možné SJM zúžit pouze na jednoho z manželů. Oba manželé s tímto návrhem souhlasí. Dotaz zní: lze tuto věc řešit pouze pomocí dohody o vypořádání SJM nebo se musí tento vlastnický podíl změnit na katastru nemovitosti?

    Odpověď: Podle §143a odst. 1 Občanského zákoníku můžete smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu zúžit společné jmění manželů (dále jen SJM), a to i během trvání manželství. Touto smlouvou můžete změnit rozsah majetku a závazků vzniklých a nabytých v budoucnosti, ale i majetku či závazků, které již tvoří SJM. Pokud je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do SJM manželů, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Z toho vyplývá, že můžete zúžit SJM smlouvou, uzavřenou před notářem tak, že nemovitost bude ve Vašem výlučném vlastnictví. Bude ovšem třeba smlouvu vložit do katastru nemovitostí, který učiní změnu ve vlastnictví nemovitosti. Vkladem se smlouva stane účinnou.
     
  • Dotaz: Rozhodli jsme se s manželkou darovat jedné dceři náš byt, který máme v osobním vlastnictví s tím, že byt budeme užívat do své smrti a platit veškerou úhradu za jeho užívání. Protože neznáme správný postup při darování, prosíme o Vaši radu v následujících otázkách.
    1/ na darovací smlouvě musí být notářsky ověřené podpisy nebo musí být smlouva sepsána přímo u notáře?
    2/ podle našich informací se neplatí darovací daň, musí být přesto úřední odhad ceny bytu?
    3/ jak právně zakotvit naše užívání bytu až do naší smrti?


    Odpověď: 1. Občanský zákoník uvádí, že pokud dochází k darování nemovitosti, je potřeba uzavřít písemnou smlouvu. Povinnost notářsky ověřit podpisy na smlouvě v občanském zákoníku uvedena není avšak některé katastrální úřady ověřené podpisy vyžadují. Pokud se rozhodnete byt dceři darovat, doporučuji si nejprve obstarat výpis z katastru nemovitostí na daný byt. Poté písemně uzavřete darovací smlouvu, jejímž předmětem bude Váš byt. Darovaný byt musí být definován v souladu s jeho popisem v katastru nemovitostí, jinak můžete mít problém s jeho následným zapsáním do katastru.

    2. Pokud darujete dceři, znamená to darování v tzv. první skupině (mezi blízkými příbuznými) a v takovém případě je darování od darovací daně osvobozeno. Je tomu tak proto, že dochází k darování v první skupině.

    3. Doporučovala bych do darovací smlouvy zahrnout část o zřízení věcného břemene. Věcné břemeno omezuje vlastníka nemovitosti ve prospěch někoho jiného, a to tak, že vlastník věci je povinen se zdržet určitého jednání, něco strpět, nebo něco konat. Zřídit věcné břemeno je možné samostatnou smlouvou o zřízení věcného břemene, nebo lze zakomponovat do převodní smlouvy, ve Vašem případě do darovací smlouvy. Pokud se nedohodne ve smlouvě jinak, platí, že oprávněný z věcného břemene (což byste byli Vy) je povinen nést náklady na zachování a opravy nemovitosti. Vy si v takovéto části o zřízení věcného břemene můžete dohodnout podmínky, za jakých budete byt užívat, za jaké finanční náhrady a další záležitosti.

    Až bude darovací smlouva uzavřena, nezapomeňte podat na katastru nemovitostí návrh na vklad do katastru nemovitostí, ke kterému přiložíte darovací smlouvu. Katastr nemovitostí pak bude moci učinit změnu vlastnictví nemovitosti.

Bytové právo


  • Dotaz: Moje matka je členkou družstva a má zaplacený v rámci družstva družstevní byt. Tento byt by chtěla převést ne na mě, ale na nezletilou pětiletou vnučku (mojí dceru), s čímž souhlasím. Jaké právní kroky je třeba učinit, aby mohl být družstevní byt se všemi právy a povinnostmi převeden na vnučku? Může být nezletilá vnučka členkou družstva?

    Odpověď: Vzhledem k tomu, že Vaše dcera (vnučka) zatím nenabyla zletilosti, bude pro tento úkon třeba, abyste ji vy nebo otec jako zákonní zástupci zastupovali, popřípadě by soud mohl určit pro tento případ opatrovníka. Bude tedy třeba sepsat smlouvu o převodu členství v bytovém družstvu, kde by mělo být uvedeno, že členství se převádí na Vaši dcerou, která je v těchto věcech zastoupena Vámi jako zákonným zástupcem. Nezletilá osoba může být členem družstva, ale než nabude úplné způsobilosti k právním úkonům (dovršením 18 let), práva a povinnosti vyplývající z členství v družstvu bude vykonávat její zákonný zástupce.

    Další podstatnou otázkou, která s následujícím souvisí, je ,zda na nabyvatele členských práv a povinností v bytovém družstvu přechází i právo nájmu družstevního bytu. Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Převažující názory říkají, že výše uvedenou smlouvou lze převést jen práva a povinnosti souvisící s členstvím v bytovém družstvu, tedy nikoli právo nájmu družstevního bytu. Z toho vyplývá, že pokud osoba, která se rozhodla převést členství v bytovém družstvu, přestává být dnem, kdy tuto smlouvu podepsala, členem bytového družstva a zaniká její nájem družstevního bytu. Převodem členských práv a povinností právo nájmu zaniká a nový člen družstva, na něhož bylo členství převedeno, nemůže do dosavadního nájemního vztahu vstupovat. Novému členovi však vzniká právo na uzavření nájemní smlouvy s bytovým družstvem podle občanského zákoníku a podle stanov družstva.

  • Dotaz: Bydlím v bytě u soukromého majitele ,který mě povolil výměnu velkého bytu za menší a když jsem si sehnala menší byt, tak si to rozmyslel. Jsem v důchodu a nájem mám o dost vyšší než důchod. Co mám dělat?

    Odpověď: Důležité je, zda jste s majitelem uzavřela písemnou dohodu o výměně bytu. Pokud ano a majitel bez závažných důvodů odmítl plnit písemnou dohodu o výměně velkého bytu za malý, pak se můžete platnosti takové dohody a její realizace domáhat u soudu, tím, že podáte žalobu na plnění z dohody o výměně bytu. Před tím však upozorněte majitele na to, že pokud nebude plnit své povinnosti ze smlouvy a byt Vám nevymění, budete se muset obrátit na soud s žalobou. Dopis by měl být poslán na adresu majitele doporučeně. Nechte si z dopisu udělat kopii.

    Pokud však nedošlo k písemnému závazku vyměnit Váš byt za menší a majitel si tuto ústní dohodu rozmyslel, pak s tím nejspíš nic neuděláte. Za předpokladu, že u této ústní dohody byli i nějací svědci, kteří by Vám dosvědčili, že k takové dohodě došlo, pak by bylo možné se také obrátit na soud se stejnou žalobou. Pokud však svědky nemáte, je to tvrzení proti tvrzení a obávám se, že máte malou šanci na úspěch.

    V případě, že varianta soud nepřichází v úvahu, mohu Vám poradit následující. Výměnu bytu upravuje občanský zákoník v §715 a §716. Můžete se dohodnout s jiným nájemcem, který má byt menší s menším nájmem a uzavřít s ním dohodu o výměně bytů. Tuto dohodu však musí podepsat pronajímatelé bytů. Jinými slovy, poohlédněte se po inzerátech, zda někdo nechce vyměnit menší byt za větší. Pokud někoho přes inzerát najdete, pak bude třeba s ním uzavřít dohodu o výměně bytů. S takovou dohodou musí souhlasit jak majitel Vašeho bytu, tak majitel bytu druhého, který se bude směňovat. Pokud by pronajímatelé bez vážných důvodů nechtěli souhlas s takovou dohodou dát, pak je možné se také obrátit na soud, aby nahradil vůli pronajímatelů a umožnil směnu bytů.

Ochrana spotřebitele

  • Dotaz: V srpnu 2008 jsem společně s nynější manželkou zakoupil byt za bezmála dva milióny korun, které splácím formou hypotéky. Již při nastěhování jsem si povšiml, že plastová okna v tomto novém bytě jsou staršího data, mají v sobě díry po vrtání a po dvou zimních obdobích jsem zjistil, že naprosto neizolují, neudrží teplo a každé ráno jsou orosená tak, že z pěti oken stáhnu přibližně čtvrt litru vody. Taktéž úchyty oken jsou již zkorodované. Proto se ptám, mám-li právo požadovat jejich výměnu a jaká je doba na možnost reklamace.

    Odpověď: ve Vašem případě jde o situaci, kdy jste zakoupil byt, který vykazuje vadu v podobě špatné izolace oken a s tím souvisejících negativních důsledků. V rámci obecné dvouleté záruční lhůty máte možnost žádat na subjektu, který Vám bytový prostor prodal, aby vady na oknech odstranil v rámci reklamace. Zkontaktujte tedy prodejce bytu, nejlépe doporučeným písemným dopisem. Informujte ho o vadách, které byt Vámi koupený vykazuje a požadujte, aby byla učiněna náprava formou opravy oken. Od okamžiku doručení běží prodejci lhůta 30 dnů k vyřízení reklamace. Do té doby by měl učinit jisté kroky jako např. měl by Vás navštívit v bytě a provést revizi oken, aby mohl zjistit, jaké závady okna mají a učinit z toho závěry, zda jde skutečně o vady, na něž se reklamace vztahuje, dále je-li možné vady odstranit či nikoli. Pokud tuto lhůtu nedodrží a žádné kroky vůči Vám nepodnikne, doporučuji obrátit se na Českou obchodní inspekci se stížností na postup prodejce. Zároveň Vás mohu odkázat na Sdružení obrany spotřebitelů, které se přímo zaměřuje na problematiku ochrany spotřebitele při vadách na zakoupených věcech.
  • Dotaz: Nechal jsem si zhotovit a zabudovat plastová okna. Po zabudovaní jsem zjistil že venkovní těsnění je v rozích propadlé a po dešti nebo rose mě tam bude stát voda.To jsem reklamoval v předávacím protokolu. Bylo mě sděleno že záruka se vztahuje jen na to když těsněním protéká voda.V zakázkové kanceláři, kde jsem si okna objednával mají těsnění po celé délce rovné.Takže by všechna voda stekla.Myslí že, takové chovaní firmy není správné. Co mám dělat?

    Odpověď: Pokud jste vadu těsnění reklamoval u společnosti, která Vám okna zabudovala, a pracovník Vaši reklamaci nechtěl vyřídit, pak se můžete obrátit na Českou obchodní inspekci, aby provedla kontrolu u dané společnosti, a může jí za porušení zákona udělit příslušnou sankci. Pokud věc, která byla zhotovena, nemá požadované vlastnosti, které se dle charakteru věci očekávají, pak máte právo vady spočívající v nedostatku takových vlastností reklamovat. Pracovník, se kterým reklamaci vyřizujete, by měl sepsat písemné potvrzení o tom, že jste reklamoval zhotovenou věc. Poté by měla být věc reklamovaná řádně prohlédnuta, zda má opravdu vady, které tvrdíte. Do 30 dnů od podání reklamace musí být rozhodnuto o vyřízení reklamace.

    Proto se pokuste ještě jednou obrátit na zhotovitele s tím, že chcete vadu reklamovat. Upozorněte ho na to, že pokud nebude reklamace řádně vyřízena, pak se budete muset obrátit na Českou obchodní inspekci. Tentokrát by však bylo dobré učinit reklamaci písemně. A mít u sebe její kopii.

    V případě, že reklamaci zhotovitel přijme, ale nevyřídí ji podle Vašich představ (odmítne ji), pak si můžete opatřit znalecký posudek ohledně vady těsnění a předat jej opět zhotoviteli s opakovaným požadavkem. Pokud ani to nebude stačit, pak se můžete obrátit na soud se žalobou o určení odpovědnosti za vady.

Exekuce, konkurz, oddlužení

  • Dotaz: Kde se mám informovat o ukončení srážek z platu při exekuci. Právnička, která spor řešila, na moji písemnou žádost nereagovala ?

    Odpověď: Jestliže Vám byly nařízeny srážky ze mzdy exekučním příkazem, pak o ukončení exekuce a tím i ukončení srážek ze mzdy můžete požádat exekutora, který exekuci nařídil. Požádat můžete telefonicky, či písemně, což doporučuji. Exekutor by Vám měl zaslat potvrzení o ukončení exekuce srážkami ze mzdy.
  • Dotaz: Obracím se na vás dotazem, jak mám postupovat v poměrně nepěkné situaci. Z mého pokoje mi byly ukradeny šperky, to jsem nahlásila na policii, nezletilá pachatelka se přiznala, nicméně šperky prodala a policii se je již nepodařilo zajistit. Soudem jí byla udělena podmínka a mě přiznána náhrada škody ve výši cca 30 000 Kč, což vzhledem k mé finanční situaci není zanedbatelná částka, když pominu to, že se jednalo především o rodinné šperky, které pro mě měly význam úplně jiný, než finanční. Rozsudek už však neříká, do kdy mi má být tato částka pachatelkou splacena, případně jak mám postupovat. Nikde jsem nenašla, co v takové situaci dělat. V době soudu byla již pachatelka plnoletá. Můžete mi, prosím, poradit.

    Odpověď: Jestliže dle rozsudku byla stanovena náhrada škody ve výši asi 30 000 Kč a rozsudek je pravomocný a vykonatelný (to znamená, že proti rozsudku nebylo podáno v patnácti denní lhůtě odvolání), pak se můžete domoci náhrady škody prostřednictvím exekučního řízení. To znamená, že musíte podat návrh na nařízení exekuce.
    V první řadě bude třeba, aby na rozsudku v trestním řízení byla doložka právní moci a vykonatelnosti. Jde o razítko, na kterém je uveden datum, kdy nabyl rozsudek právní moci. Toto razítko Vám dají na soudě, který vydal rozsudek. Razítko se dává na originál rozsudku. Až budete mít rozsudek s doložkou, obraťte se na exekutora, nejlépe ve Vašem obvodu či okrese. Zašlete mu návrh na nařízení exekuce, kde mu vylíčíte celou záležitost, zejména pak to, že povinná dobrovolně neplní, co ji soud rozsudkem nařídil. Náležitostmi návrhu jsou: 1. označení exekutora, kterému návrh směřuje, 2. oprávněná (Vaše jméno, příjmení, bydliště, datum narození), 3. povinná (taktéž), 4. označení návrhu, tj. návrh na nařízení exekuce, 5. vylíčení skutečností rozhodných pro nařízení exekuce, 6. čeho se domáháte, tedy navrhnout, aby byl soudem pověřen právě tento exekutor k provedení exekuce rozsudku daného soudu z daného dne, číslo jednací, 7. podpis, datum, 8. jako přílohu přiložíte kopii rozsudku s doložkou.
    Takto vyhotovený návrh musí být poslán exekutorovi ve dvojím vyhotovení. Pošlete jej doporučeně, nebo se dostavte přímo do kanceláře exekutora s návrhem.
    Poté bude pověřen provedením exekuce právě tento exekutor. Za nějakou dobu obdržíte obsílku s usnesením soudu, v němž bude právě pověření exekutora. Exekutor pak učiní patřičné kroky k tomu, aby na povinné vymohl dlužnou částku.
  • Dotaz: Dostala jsem se do složité situace. Dlužila jsem firmě Home Credit částku cca 5000,-Kč. Díky rozhodčí doložce se vyšplhala postupně částka až na 31000,-Kč. Začala jsem se tohoto dluhu zbavovat. Nejdříve částkou 6000,-Kč a další platbou ve výši 2500,-Kč. Se soudním exekutorem jsem ale žádnou dohodu o splátkách neuzavřela, protože s ním byla špatná komunikace. Vyhrožoval zabavením majetku, neboť bylo vydáno exekuční nařízení. Dnes jsem obdržela nový exekuční příkaz, kde byla nařízena exekuce srážkou z rodičovského příspěvku a sociálního příplatku. Zároveň jsem byla kontaktována exekutorem a bylo mi sděleno, že mi bude strháváno 600,-Kč. Exekutor mi rovněž sdělil, že se moje dlužná částka navýšila díky tomuto úkonu o dalších 5000,-Kč a že jsem povinna doplácet ještě 1900,-Kč ke každé exekučně stržené částce 600,-Kč tak , aby celková splátka činila 2500,-Kč, prý kvůli tomu, že jsme se tak "dohodli". Podotýkám, že jsem s exekutorem žádnou dohodu o splátkách neuzavřela!! Má exekutor na takovéto jednání právo? Může z dlužné částky tímto způsobem exekutor vymáhat dalších cca 32000,-Kč? Jsem na mateřské dovolené a v současné době žiji se synem ve věku devět měsíců sama. Musím dorovnávat splátky tak, jak požaduje exekutor? Samozřejmě, že dlužnou částku Home Credit uhradit chci, ale pokud bude exekutor neustále navyšovat výslednou částku, nevím, jak se dluhu zbavit.

    Odpověď: Na Vaši otázku lze odpověď velmi těžko, neboť nemám k dispozici listiny od exekutora, které Vám zaslal. Nicméně budu předpokládat, že postup byl následující. Od exekutora Vám přišlo jednak Usnesení soudu o pověření tohoto exekutora provedením exekuce, jednak nařízení exekuce. V nařízení exekuce byla vyčíslena částka jako samotná jistina, kterou máte uhradit, jednak příslušenství k jistině a jednak náklady exekuce. V nařízení exekuce musí být uvedeno, jakým způsobem se bude exekuce provádět. Vzhledem k tomu, co píšete, byla nařízena exekuce prodejem movitých věcí. Exekutor se s Vámi od doručení těchto listin nechtěl dohodnout na splátkách, přestože jste z vyčíslené částky zaplatila 8.500Kč. Poté Vám však přišel nový exekuční příkaz na srážky z dávek státní sociální podpory s tím, že se zvýšila odměna exekutora. Exekutor Vám pak písemně zavolal, jakým způsobem se bude dlužná částka srážek z Vašich dávek.
    První věc je, že k exekuci prodejem movitých věcí může exekutor přistoupit až v okamžiku, kdy nejsou jiné možnosti, jak získat dlužnou částku pro oprávněného. Ve Vašem případě tyto možnosti jsou, neboť pobíráte dávky státní sociální podpory, které mohou být postiženy částkami, ovšem zákonem stanoveným způsobem. Jestliže tedy exekutor nařídil rovnou exekuci prodejem movitých věcí, vidím tento postup jako nesprávný.
    Druhá věc je, že jestliže už nařídil prodej movitých věcí a v bytě Vás ani nenavštívil a rovnou nařídil další způsob provedení exekuce, pak se mi to vzhledem k výši dlužné částky zdá jako neadekvátní postup, neboť úplně postačuje pouze jedna z variant exekuce. Nařízení exekuce prodejem movitých věcí měla v takovém případě být exekutorem zrušeno a exekuce zastavena.
    Za třetí, odměna exekutora se řídí vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., kde je uvedeno, že jestliže exekutor provádí exekuci ukládající zaplacení peněžité částky, pak se odměna počítá procentuelně podle výše dlužné částky. Ve Vašem případě je to 15% z dlužné částky, tedy 4.650,- Kč (pokud dlužná částka činí skutečně 31.000,- Kč). Exekutor si dále může účtovat hotové výdaje, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce, náhrada za doručení písemností. Většinou se tak náklady exekutora pohybují v rozmezí od 7.000,- Kč do 10.000,- Kč. Pokud se zvýší odměna notáři, tak pouze v souvislosti s hotovými výdaji (např. cestovné), či výdaji za poštovné, což nejsou nijak závratné částky. V této souvislosti se domnívám, že exekutor také nepostupoval v souladu se zákonem a prováděcími předpisy. Jak se bránit?
    Doporučuji obrátit se na předsedu soudu, který pověřil exekutora provedením exekuce, aby přezkoumal postup exekutora. Napište tedy stížnost, kde vylíčíte všechny důležité skutečnosti. Nezapomeňte přiložit kopie veškerých písemností, jež Vám exekutor zaslal a přiložit je k stížnosti. Žádejte, aby byla předsedou soudu provedena kontrola postupu exekutora a pokud bude zjištěna nějaká vada v jeho postupu, pak aby byla zjednána náprava.
    Můžete se obrátit písemně i na exekutora s tím, aby Vám zaslal vyúčtování odměny, kterou po Vás chce uhradit. Z tohoto vyúčtování by mělo být patrné, z jakých položek se skládá celková suma, kterou po Vás žádá jako odměnu za provedení exekuce.
  • Dotaz: Dostal jsem se do situace, kdy jsem nesplácel po nějakou dobu své dluhy. Některé z nich jsou vymáhány exekucí. Snažím se některé exekuce splácet, ale není v mých silách zaplatit je všechny na jednou. Jsem ženatý, mám dvě nezletilé děti a v současné době jsem registrovaný na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Bohužel zatím jsem nebyl úspěšný při hledání práce. Je to pro mne i pro mou rodinu bezvýchodná situace. Mám nějaké možnosti, jak věc řešit?

    Odpověď: Máte možnost požádat exekutora, který je pověřený provedením exekuce k vymožení dlužného závazku, o odklad exekuce dle ustanovení §266 odst.1 občanského soudního řádu a ustanovení §54 exekučního řádu. Výkon rozhodnutí (resp.exekuce) může být odložen, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen.

    Návrh na odklad exekuce se podává u exekutora, který byl pověřen provedením exekuce. Důležité je, aby návrh na odklad měl veškeré náležitosti. Tj. Musí být jasné, kdo návrh podává, komu je návrh určen, čeho se navrhovatel domáhá, je třeba datovat návrh a podepsat. Neurčitý, nesrozumitelný návrh nebo takové podání, ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu může exekutor odmítnout, pokud nelze pro tyto vady návrhu o něm rozhodnout. Platí zde, že oprava návrhu není pro tento návrh přípustná. Pokud tedy Vaše podání nebude mít všechny náležitosti, aniž byste mohl opravit či doplnit návrh, bude tento odmítnut. Na druhé straně Vám však nic nebrání v tom podat pověřenému exekutorovi nový návrh na odklad exekuce.

    Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů. Do doby vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce nečiní exekutor žádné úkony směřující k realizaci exekučního pověření.

    Jestliže Vám pověřený exekutor povolí odklad exekuce, stanoví zároveň, na jak dlouhou dobu se provedení exekuce odkládá.

    Tímto úkonem se nezbavíte svých povinností vůči exekutorovi, ale můžete některé z Vašich povinností odsunout na dobu, kdy se Vaše situace zlepší, či budete mít splacený jeden z Vašich závazků a budete moci splácen jiný.
     
     
  • Dotaz: Dobrý den Mám problém s tím, že mám exekuci a zablokovaný účet. Na tento účet mi ale chodí výplata a já nemám z čeho žít. Exekutoři odečítají jen 2 000 a zbytek mi tam zůstává, ale k účtu nemohu. Musí to přeci nějak jít, abych měla alespoň životní minimum ne? Jsem sice vdaná, ale manžel mi žádné peníze nedává. Jsem bezradná a nevím, jak dál

    Odpověď: Exekuce byla ve Vašem případě provedena formou přikázání pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu podle Občanského soudního řádu. Jinou formou provedení exekuce jsou srážky ze mzdy. Exekuce srážkami ze mzdy probíhá tak, že exekutor obeznámí zaměstnavatele, že jeho zaměstnanec podléhá exekučnímu výkonu rozhodnutí, a proto se dohodne se zaměstnavatelem, že bude nejprve zasílat příslušnou finanční částku nejprve exekučnímu úřadu a až poté povinnému. U této formy exekuce jsou Občanským soudním řádem a nařízením vlády o nezabavitelných částkách dány limity. To znamená, že nelze zabavit celou mzdu.

    U formy exekuce, která se týká Vás, tyto limity dány nejsou. Zákon stanoví, že tímto způsobem jsou postižitelné všechny peněžité prostředky na účtu povinného, s určitými výjimkami. Ty jsou uvedeny v §317 Občanského soudního řádu. Mezi tyto výjimky patří: náhrady od pojišťovny k novému vybudování nebo k opravě domu, peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi. Z dávek státní sociální podpory jsou to – příspěvek na bydlení, peněžité pohledávky které jsou předmětem finančního zajištění. Na tyto finanční prostředky nesmí exekutor sáhnout, jinak má naprosto volnou ruku.

    Vy máte dvě možnosti. Za prvé dohodnout se s exekutorským úřadem na splátkách povinné částky. Pokuste se zaslat exekutorskému úřadu žádost o povolení splátkového kalendáře, kde navrhnete, jak byste si splátky představovala. Exekutorský úřad Vám buď vyhoví, nebo ne. Není jeho povinností vyhovět této žádosti. Za druhé můžete k soudu, který rozhodl o výkonu rozhodnutí a přikázal věc exekutorům, podat návrh na odložení provedení výkonu rozhodnutí, jestliže splňujete zákonný důvod, a to: „jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem rozhodnutí zvláště poškozen.“

    Zvažte svoje možnosti, zda by Vám soud mohl vyhovět a odložit výkon rozhodnutí. Pokud jsou Vaše výhlídky na tuto možnost špatné, pak se pokuste kontaktovat exekutorský úřad se žádostí o splátky.

Trestní právo, domácí násilí

  • Dotaz:Dobrý den, zhruba před rokem na mě sestra, které byl do opatrovnictví soudním rozhodnutím přidělený můj syn, podala trestní oznámení za zanedbaní výživy. Neplatila jsem, protože jsem neměla žádný příjem a tedy jsem neměla možnost alimenty platit. Na soudní jednání jsem se nedostavila z důvodu, že jsem o něm nebyla informovaná. Byla jsem samosoudcem odsouzená v mojí nepřítomnosti. Když jsem se o tom dozvěděla, chtěla jsem se odvolat a vyplatit dlužného výživné. Celé výživné jsem zaplatila přímo sestře. Šly jsme to společně potvrdit na soud a následně stáhnout trestné oznámení na mou osobu. Na soudě mi pověděli, že jsem zmeškala možnost odvolání o jeden den a dali mi podepsat trestní rozkaz na umístnění do výkonu trestu na 9 měsíců. V čase podání trestného oznámení na mojí osobu jsem byla v podmíněném trestu. Do nástupu trestu jsem ze strachu nenastoupila. Chci vědět, zda je možné, že byl trest zrušený, když se soud dozvěděl, že jsem, i když s jednodenním zpožděním všechno vyplatila a trestní oznámení na mojí osobu bylo stažené? Musím nastoupit na výkon trestu, když jsem sice byla odsouzená, ale mám vlastně všechno v pořádku, vyplacené a není na moje jméno žádné trestní oznámení? Co se dá prosím Vás dělat?

    Odpověď: Podle českého trestního řádu by bylo možné podat návrh odsouzeného na povolení obnovy řízení. Obnova řízení je mimořádný opravný prostředek, který směřuje již proti pravomocnému rozhodnutí. Účelem obnovy řízení je náprava skutkových vad určitého rozhodnutí, ve Vašem případě trestního příkazu, na podkladě skutečností a důkazů, které vyšly najevo až poté, co nabylo rozhodnutí právní moci. Návrh můžete podat Vy jakožto odsouzená, a to u soudu, který rozhodl o Vaší věci v prvním stupni. Obnova řízení ve Vašem případě by byla možná, neboť po právní moci trestního příkazu jste zaplatila dlužné výživné, a tím zanikl i trestný čin zanedbání povinné výživy. Jestliže Vám soud vyhoví a povolí obnovu řízení, pak se povede celé řízení ve věci trestního stíhání Vaší osoby pro trestný čin zanedbání povinné výživy znovu.
     
     

Občanské soudní řízení

  • Dotaz: Jakým způsobem může dosáhnout dlužník oddlužení, tedy tzv. osobního bankrotu?

    Odpověď: Insolvenční zákon umožňuje fyzickým osobám v úpadku podat insolvenční návrh a spolu s ním návrh na oddlužení. Oddlužení je nový institut, který je účinný od počátku roku 2008. Umožňuje fyzickým osobám vypořádat se se svými závazky a věřiteli.

    Insolvenční návrh je návrhem na zahájení insolvenčního řízení (řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení). Postačí také, pokud na formuláři návrhu na povolení oddlužení v příslušné kolonce vyznačíte, že návrh na povolení oddlužení podáváte zároveň jako insolvenční návrh.

    Návrh na oddlužení se podává na formuláři vydaném Ministerstvem spravedlnosti, a to u krajského soudu, v jehož obvodu má dlužník bydliště, a nemá-li bydliště, u krajského soudu, v jehož obvodu se zdržuje. Formulář spolu s instrukcemi k jeho vyplnění získáte v sídle každého krajského soudu a na internetu (http://insolvencni-zakon.justice.cz).

    Soud povolí oddlužení pouze tehdy, pokud lze důvodně očekávat, že nezajištění věřitelé (nezajištěnými věřiteli jsou ti, jejichž splnění pohledávek není zajištěno prostřednictvím majetku dlužníka - zástavním právem a podobně) obdrží ve výsledku (po úhradě nákladů insolvenčního řízení a uspokojení zajištěných věřitelů z výtěžku zpeněžení majetku, který byl poskytnut jako zajištění) alespoň 30 % svých pohledávek (ledaže by souhlasili s nižším uspokojením), a pokud oddlužením není sledován nepoctivý záměr.

    Oddlužení se provede buď zpeněžením majetkové podstaty (jednorázovým vyrovnáním z prodaného majetku dlužníka) nebo plněním splátkového kalendáře. Vždy se však prodá ten majetek, kterým případně byly pohledávky (závazky) zajištěny. Takzvaní zajištění věřitelé se tedy vždy uspokojí z výtěžku zpeněžení majetku, který byl poskytnut jako zajištění.

    O způsobu oddlužení hlasují nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Neshodnou-li se, rozhodne o způsobu oddlužení soud.

    Zpeněžením majetkové podstaty dojde k prodeji dosavadního majetku dlužníka a nebude již postihován později získaný příjem (majetek).

    Plněním splátkového kalendáře dlužník musí po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku, kterou by jinak bylo možno srazit při exekuci vymáháním přednostních pohledávek. Dojde však k prodeji majetku poskytnutého k zajištění pohledávek (viz výše). Nebude tedy postižen dosavadní majetek dlužníka (s výjimkou majetku, který je předmětem zajištění), po určenou dobu však dlužník musí vyvíjet maximální snahu o uspokojení věřitelů - vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost (usilovat o získání příjmu), zásadní část příjmu pak odvádět, případně také zpeněžit získané dary či dědictví a poskytnout věřitelům i případné mimořádné příjmy.

    Soud může zrušit schválené oddlužení a dlužníkův úpadek bude řešen konkurzem (tedy prodejem majetkové podstaty dlužníka) v případě, že dlužník nebude plnit své podstatné povinnosti, které jsou dány v rozhodnutí soudu o povolení oddlužení, nebo v případě, že vyjde najevo skutečnost, že nebude možné splnit podstatnou část splátkového kalendáře.

    Splní-li dlužník řádně a včas své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, osvobodí ho soud na jeho návrh od placení neuspokojené části přihlášených pohledávek i od placení pohledávek nepřihlášených nebo těch, k nimž se v insolvenčním řízení nepřihlíželo.

    Za určitých okolností soud může přiznat osvobození i tehdy, neobdrží-li nezajištění věřitelé ani 30 % svých pohledávek (v případě dohody nižší plnění).
     
  • Dotaz: Jakým způsobem mohu docílit bezplatného právního zastoupení u soudu?

    Odpověď: 1. Pokud jste účastníkem občanského soudního řízení, pak podle §30 zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, máte možnost požádat o ustanovení právního zástupce. K tomu, aby Vám soud ustanovil právního zástupce, jehož náklady bude hradit stát, musíte splnit několik podmínek. Za prvé je třeba podat žádost, aby Vám byl soudem právní zástupce ustanoven. Druhou podmínkou je osvobození od soudních poplatků. Nejprve tedy musí soud rozhodnout o tom, že jste zbaveni povinnosti platit soudní poplatky. Třetí podmínkou je fakt, že je třeba ustanovit právního zástupce, neboť si to vyžaduje ochrana Vašich zájmů. Soudu je třeba doložit údaje o výdělečných, majetkových a sociálních poměrech žadatele. Většinou se tyto skutečnosti dokládají prostřednictvím speciálního formuláře, který obdržíte po podání žádosti, nebo si jej u soudu vyžádáte. V případě, že soud posoudí Vaši žádost jako důvodnou, vydá usnesení, kterým Vám stanoví příslušného právního zástupce, nejčastěji z řad advokátů. Proti takovému usnesení je možné podat odvolání. O ustanovení bezplatného právního zástupce je možné požádat v průběhu řízení, ale i před jeho zahájením. Pak může právní zástupce pomoci s podáním žaloby.

    2. Pokud jde o trestní řízení, pak dle §33 odst. 2 zákona č.141/1961 Sb., trestní řád, je možná požádat o bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou cenu. Obviněný může podat žádost ještě před podáním obžaloby prostřednictvím státního zástupce. I v tomto případě bude třeba doložit majetkovou, příjmovou a sociální situaci žadatele. Pokud soud žádosti vyhoví, je na obviněném, aby si obhájce zvolil dle své vůle. Za předpokladu, že tak neučiní, může požádat soud, aby mu obhájce určil. Proti rozhodnutí o ustanovení bezplatného obhájce je možné podat stížnost. Případ vylíčený výše však nelze zaměňovat s tzv. nutnou obhajobou v případech, kdy se obviněný nemůže sám zastupovat ( např. proto, že je omezen v právní způsobilosti) nebo jde o zvláštní povahu řízení (např. když se projednávají trestné činy s horní hranicí nad 5 let). Zde však náklady na obhajobu nese sám účastník.

    3. Pokud jde o řízení ve správním soudnictví, dle §35 odst.8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, může účastník požádat soud o ustanovení zástupce. I zde musí být splněn předpoklad osvobození od soudních poplatků soudem a musí být prokázáno, že ustanovení právního zástupce je nezbytné k ochraně Vašich práv.

    Za předpokladu, že soud zamítne Vaši žádost o ustanovení právního zástupce, můžete se obrátit na Českou advokátní komoru s žádostí o přidělení advokáta. Jde o ojedinělý postup pro osoby, které nesplňují podmínky pro ustanovení advokáta soudem, poskytnout právní služby jim navíc odmítli nejméně dva advokáti a jejich zastoupení v dané kauze je při tom nezbytné v zhledem k ochraně jejich práv. O určování advokátů rozhoduje brněnská pobočka České advokátní komory. Žádost o přidělení advokáta se podává na speciálních formulářích, o které můžete písemně požádat nebo si je stáhnout z internetových stránek www.cak.cz . K výše uvedené žádosti musíte přiložit usnesení soudu, kterým byla žádost o ustanovení právního zástupce zamítnuta, dále doklad o odmítnutí poskytnutí právní služby alespoň dvěma advokáty. Pokud není Vaše finanční situace taková, abyste si mohli dovolit hradit náklady za advokáta, pak můžete k žádosti připojit prohlášení o svých sociálních, majetkových a příjmových poměrech. Prohlášení má opět podobu zvláštního formuláře.
     
  • Dotaz: Pprosím o informaci zda za popření otcovství se soudu platí nějaký poplatek.Jedná se o situaci kdy za trvání manželství přišla žena do jiného stavu s jiným partnerem. Manželé měli rozvodové stání a dohodli se na popření otcovství. Soud mezitím manželství rozvedl.

    Odpověď: Pokud jde o řízení o popření otcovství, v takovém v případě není navrhovatel osvobozen od soudního poplatku. Což znamená, že pokud by Váš bývalý manžel skutečně u soudu otcovství popíral, byl by povinen soudní poplatky zaplatit.
    Dále bych chtěla upozornit na to, že podle Zákona o rodině může manžel popřít otcovství u soudu pouze do 6 měsíců ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě. Pokud tato lhůta vyprší, může podat návrh na popření otcovství státní zástupce, poté, co ho o to manžel matky požádá.
     
  • Dotaz:Prosím poradit jak má být sepsáno předběžné opatření na výživu dvou nezletilých dětí (17,13 let). V kolika vyhotoveních a kam je mám podat? Je potřeba kolek? Je možné napsat, že žádám děti do své péče?

    Dále s manželem jsme na úvěr koupili byt. Úvěr je psán na mě. Je možno podat předběžné opatření pokud manžel bydlí ve společné domácnosti, aby přispíval polovinu na nájem a taktéž na úvěr na splácení bytu?


    Odpověď: Návrh na předběžné opatření musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků, popř. jejich zástupců. Je třeba vylíčit skutečnosti o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků. Dále je třeba vylíčit skutečnosti, které odůvodňují předběžné opatření. Z návrhu musí být patrno, jakého předběžného opatření se domáháte (viz níže) . Musíte dále k návrhu připojit listiny, které v návrhu zmiňujete, Např. rodný list dítěte apod. Dále je třeba uvést, jakému soudu je návrh určen, kdo návrh činí (tedy Vaše jméno, příjmení, rodné číslo, adresu). Dále uveďte místo a datum sepsání návrhu.
    Jedno vyhotovení návrhu si ponechá soud, další vyhotovení dostane účastník (tedy Váš manžel) a další vyhotovení by mělo zůstat Vám. Dohromady byste měla mít tři stejnopisy.
    Návrh podejte u soudu, kde se vede řízení. Předpokládám, že jste s manželem v rozvodovém řízení, takže předběžné opatření podejte u soudu, který rozhoduje o Vašem rozvodu.
    Zároveň je možné uvést do návrhu na předběžné opatření, že se jednak předběžným opatřením domáháte, aby Vám manžel platil výživné v nezbytné míře podle §76 odst. 1 písm.a) občanského soudního řádu a zároveň, že se domáháte, aby manžel odevzdal děti do Vaší péče podle §76 odst.1 psím.b) občanského soudního řádu.
    Návrh bude potřeba opatřit kolkem. U příslušného soudu se informujte o výši soudního poplatku, který musíte formou kolkové známky zaplatit. Pokud jde o byt, který jste koupili s manželem. Byt se koupí stal společným jměním manželů. Po rozvodu dojde k vypořádání majetku, který do společného jmění manželů patřil tedy i bytu. Pokud jde o úvěr, který jste uzavřeli, je to stejné. Je sice psaný na Vás, ale odpovědni jste z tohoto úvěru oba dva. Pokuste se proto s manželem dohodnout po dobrém. Sepište písemnou dohodu, kde se Váš manžel zaváže, že Vás bude finančně podporovat, pokud jde o placení úvěru. Nedomnívám se, že by bylo šťastné řešení se s tímto obracet na soud, pravděpodobně by Vám nebylo vyhověno. Navíc, nemůžete po manželovi chtít, aby Vám platil nájem za užívání bytu, když je v současné době zatím stále vlastníkem bytu, stejně jako vy. Proto by Vám soud mohl návrh v tomto znění, jaké navrhujete, zamítnout.
     
  • Dotaz: Jak má vypadat žádost na zbavení svéprávnosti? Má být současně podána i lékařská zpráva a kdo ji může vypracovat? Jedná se o postižení po mozkové mrtvici.

    Odpověď: Obecně pokud jde o právní způsobilost, je možné buď podat návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům, nebo je možné podat návrh na úplné zbavení právní způsobilosti k právním úkonům.

    Návrh na omezení se podává v případech, kdy osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, anebo pro nadměrné užívání alkoholu nebo omamných látek či jedů je schopna činit jen některé právní úkony. Soud poté rozhodne o tom, v jakém rozsahu se způsobilost omezí.

    Návrh na úplné zbavení právní způsobilosti se podává v případech, kdy osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vůbec schopna činit právní úkony.

    Pokud jde o podání žádosti na zbavení způsobilosti k právním úkonům, je lepší rovnou s návrhem podat soudu jako přílohu lékařské osvědčení o duševním stavu osoby, o jejíž způsobilost se jedná. Na druhou stranu nejde o nezbytnou náležitost takového návrhu, nicméně soud by Vás v každém případě vyzval, abyste lékařské osvědčení předložila.

Státní správa

  • Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jestli je obecní úřad povinen mě nechat nahlédnout do složky a dopisů popřípadě nechat okopírovat dopisy a složky, které na mě posílají sousedé na obecní úřad a kvůli kterým mě pak obecní úřad vyzývá k různému odstraňování nedostatků i když jsou to jen výmysly spoluobčanů .

    Odpověď: Pokud na základě stížností, podnětů a podání Vašich sousedů je s Vámi vedeno např. přestupkové řízení, či jakékoli jiné správní řízení před obecním úřadem, je úřad povinen v této věci vést spis pod konkrétní spisovou značkou. Jako účastník tohoto řízení jste oprávněn nahlédnout do spisu, činit z něj obyčejné kopie, nebo chtít ověřené. Toto právo nahlížet do spisu upravuje ustanovení § 38 správního řádu.
     
  • Dotaz: Vypůjčil jsem si v českobudějovické knihovně několik knih, které jsem ale ztratil. Jakou náhradu škody může knihovna požadovat? Na webových stránkách jsem našel pouze pokutu 100 Kč za knihu, ale knihovna požaduje několikatisícovou pokutu. Navíc mám nahradit knihy, které jsem si vypůjčil již dříve, které jsem prý vrátil zničené. Může knihovna požadovat i náhradu škody za knihy, které už přebrala a při přebírání nenalezla nějaké vady na knihách?

    Odpověď: Podle výpůjčního řádu jihočeské knihovny v Českých Budějovicích, při ztrátě knihy zaplatíte poplatek za ztrátu, tedy 100,-Kč, dále poplatek za prodlení ve výši stanovené ceníkem poplatků a navíc si knihovna vyhrazuje právo požadovat po Vás, abyste knihu nahradil způsobem, jaký stanoví knihovník. Knihovník, který ztrátu řeší, po Vás může požadovat, abyste knihu opatřil nebo pořídil fotokopii knihy, popř. může stanovit jiný způsob. V tomto případě tedy může být knihovníkem situace řešena tak, že si knihovna opatří nový výtisk knihy či fotokopii a náklady na pořízení díla bude požadovat po Vás. Vy máte právo požadovat, aby Vám předložili doklad o tom, jaké náklady byly skutečně vynaloženy na opatření nové knihy. Pokud takový doklad předloží, jste povinen uhradit vedle poplatků i tyto náklady. Pokud jde o knihy, které jste si vypůjčil, již vrátil, a knihovna Vás vyzývá k náhradě škody za jejich poškození, pak by museli pracovníci knihovny prokázat, že danou knihu, kterou jste měl vypůjčenou, jste takto poškodil právě Vy, což v současné chvíli, kdy již byly vráceny, je prakticky neprokazatelné. Nicméně nároky z práva na náhradu škody se promlčují za dva roky, proto pokud knihovna bude mít jednoznačné důkazy, že škody na vypůjčených knihách jste způsobil právě Vy, může po Vás oprávněně náhradu škody uplatňovat po tuto dobu. Nepředpokládám však, že by celou záležitost dala knihovna k soudu a prokázala, že poškození knih jste způsobil zrovna Vy.
     
  • Dotaz: Bydlím v magistrátní garsoniéře, smlouvu na byt mám na dobu určitou.Chtěla bych bydlet s přítelem,který by se přihlásil pouze na přechodný pobyt
    Mám obavy,zda by mě magistrát nemohl vypovědět smlouvu z důvodu sečtení příjmů nás obou.Přítel, ani já nevlastníme žádný jiný byt ani nemovitost.


    Odpověď: Od roku 2000 je přechodný pobyt zrušen a zůstává tak pouze trvalé bydliště, které je uvedeno v občanském průkazu. Přechodný pobyt se dnes proto již nevyžaduje udávat. Váš přítel si tedy může buď nechat dosavadní trvalé bydliště, které má uvedeno v občanském průkazu, nebo může požádat o změnu trvalého bydliště na nové adrese – u vás. K čemuž je nutné, aby vlastník domu, kde se byt nachází, s tím souhlasil. Dále bude nutné, abyste oznámila vlastníkovi domu, tedy magistrátu, že byt s Vámi bude obývat další nájemník. Je třeba uvést o koho se jedná. Magistrát by Vás měl vyrozumět o tom, zda s tím souhlasí, což nepředpokládám, že by neučinil. Dále Vás bude pravděpodobně informovat o tom, že bude potřeba, abyste si zvedla zálohy, pokud jde o poplatky placené za užívání vody, plynu a elektřiny. Rozhodně ovšem skutečnost, že hodláte pronajatý byt užívat s jiným nájemníkem nezakládá důvod vypovědět Vám nájemní smlouvu. Vaše příjmy ani příjmy Vašeho přítele na to nemají žádný vliv. Nemusíte se tedy obávat výpovědi z nájmu bytu.
     

Dědické právo

  • Dotaz: Letos v červenci mi zemřel manžel. Dědické řízení bylo zastaveno pro zůstavitelův nepatrný majetek a ten byl vydán vypravitelce zůstavitelova pohřbu, tudíž mě. Není tedy žádných dědiců. Manžel tu ale zanechal dluhy. Pan notář mi tvrdil, že tyto dluhy platit nebudu. Nyní se to na mě valí a všichni na mě tyto manželovi dluhy chtějí uhradit. Jak mám prosím postupovat a dle jakého § za dluhy nenesu odpovědnost? Nebo je to jinak?

    Odpověď: Podle ustanovení § 470 odst. 1 občanského zákoníku odpovídá dědic za dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví, které na něj zůstavitelovou smrtí přešly. Ve Vašem případě bylo dědické řízení zastaveno proto, že zůstavitel zanechal majetek nepatrné hodnoty. Tento majetek přešel na Vás jako na osobu, která vypravila pohřeb. Ale protože tento majetek fakticky pokrývá náklady na pohřeb, nepostačuje k úhradě dluhů zůstavitele. Na Vás, jakožto na dědici tak nemohou věřitelé své pohledávky vymáhat.
    Ovšem je tu jiný aspekt problému. Jestliže dluhy manžela vznikly za trvání manželství, pak ještě za života manžela patřily do společného jmění manželů, a za takové dluhy nesete společně a nerozdílně odpovědnost Vy jako manžel. Z tohoto titulu se věřitelé mohou domáhat na uspokojení svých pohledávek na Vás jako na manželce. Jestliže jste o některých dluzích manžela nevěděla (např. úvěr u finanční instituce, který podepsal jen Váš manžel), pak je možné se proti takovým věřitelům bránit soudně, podáním žaloby na vyloučení odpovědnosti za takové závazky z důvodu, že vznikly pouze manželovi a že vy jste o nich nevěděla. Pokud jde však o dluhy, o kterých jste prokazatelně věděla, nebo mohla vědět (např. společný úvěr, nebo dlužný nájem, zálohy apod.), pak za takovéto dluhy odpovídáte.
    Ve Vašem případě se domnívám, že se na Vás věřitelé obrací z důvodu, že jste manželka, než z důvodu, že jste dědic. Můžete jim však zaslat ověřenou kopii usnesení o zastavení dědického řízení s průvodním dopisem, že za tyto dluhy neodpovídáte, neboť vznikly pouze Vašemu manželovi bez Vašeho vědomí a dědické řízení bylo zastaveno pro nedostatek majetku.
  • Dotaz:Můj otec je vážně nemocný a pokud by se stalo, že by zemřel, tak jaká práva mají jeho děti z prvního manželství na majetek. Tyto děti neviděl 20 let. Měly by na něco právo? Jelikož je neznám, tak bych chtěla vědět, jaká mám já jako jeho dcera z druhého manželství práva proti nim. Chtěla bych Vás poprosit, zda byste mi mohli nějak konkrétně poradit a poslat mi i konkrétní paragrafy, které toto téma řeší.

    Odpověď: Jestliže Vás otec nezanechá závěť, pak se bude dědit ze zákona, tak jak to stanoví Občanský zákoník (§473 a násl.). V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel/ka, a to rovným dílem (§473 odst. 1). Zákon nijak nerozlišuje mezi dětmi z rozvedeného manželství, nebo stávajícího manželství. Nárok na dědický podíl mají všechny děti zůstavitele. Nezohledňuje se, zda se s nimi rodič vídal či nikoli.

    Zůstavitel může některého dědice vydědit (§469a). Ovšem podmínky vydědění jsou v zákoně taxativně dány a není možné se od nich odchýlit. Dědice může zůstavitel vydědit pouze, pokud a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech, b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, d) trvale vede nezřízený život. Z žádných jiných důvodů nelze vydědění provést. Listina o vydědění musí být písemná. Pokud ji napíše zůstavitel vlastnoručně, není potřeba svědků. Pokud ji napíše na stroji, PC apod. je zapotřebí spolupodpis alespoň dvou svědků.

    Vy, jako potencionální dědic tedy nemáte možnost zbavit ostatní děti dědického práva na pozůstalost.
  • Dotaz:Vydědění

    Po smrti mé první manželky mi zůstal družstevní byt. Časem jsem se znovu oženil a manželka se přestěhovala do mého bytu, který jsme následně společně koupili do osobního vlastnictví.V katastru máme zapsané SJM. Manželka má syna z prvního manželství. Má její syn v případě dědického řízení nárok na dědický podíl? Zároveň prosím o radu: jestliže má syn nárok na dědický podíl,jakým způsobem je možné ho z tohoto dědictví vyjmout.


    Odpověď: Syn Vaší manželky by měl nárok na část dědictví, pokud by se dědilo ze zákona. Jestliže má Vaše žena jen jednoho syna a nemá žádné jiné potomky, situace by vypadala tak, že polovina dědictví by připadla Vám jako manželovi a polovina jejímu synovi.

    Pokud jde o Váš druhý dotaz. Syn Vaší ženy je sice neopomenutelným dědicem podle Občanského zákoníku, kde je dědictví upraveno, nicméně tuto neopomenutelnost je možné vyloučit, pokud dojde k zákonnému vydědění syna. Podle §496a Občanského zákoníku může zůstavitel (tedy Vaše manželka) vydědit potomka jestliže:

    a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech;
    b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl;
    c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku;
    d) trvale vede nezřízený život.

    Pokud máte pro vydědění některý z výše uvedených důvodů, bylo by vydědění v souladu s zákonem. Manželka by měla sepsat listinu o vydědění, kde musí výslovně uvést důvod, proč se rozhodla syna vydědit. Pokud jde o formu listiny, platí pro ni stejná kritéria jako pro závěť. Listina může být sepsána písemně vlastní rukou, je možné ji zřídit v jiné písemné formě za přítomnosti svědků nebo ve formě notářského zápisu, což doporučuji.

Pojistná smlouva

  • Dotaz: Syn podepsal v loňském roce u Kooperativy Investiční životní pojištění PERSPEKTIVA podle sazby 4 BN. Nezaplatil vůbec žádnou splátku, protože dostal nástup výkonu trestu. Po dvou měsících, když ho propustili, tak se již o pojištění nezajímal, protože předpokládal, že je již automaticky zrušeno. Jenže Kooperativa nechala vydat Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a teď po něm chtějí zaplatit za 3 měsíce (2 849,-)+ úroky (318,50)+ soudní poplatek (300,-) + právní zástupce (7 200,-) + jiné (720,-).Prosím, můžete nám poradit, zda to vše musí opravdu zaplatit, nebo Kooperativa na to nemá právo. Slyšela jsem, že když nezaplatí ani první splátku, tak smlouva nenabude platnost a ruší se.

    Odpověď: Podle zákona o pojistné smlouvě zaniká pojistná smlouva dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.
    Zákon tedy výslovně nestanoví pojišťovně povinnost, aby po prvním prodlení s placením pojistného vypověděla pojistnou smlouvu. Nicméně lze dovodit ze smyslu výše uvedeného ustanovení, že by tak měla učinit. Proto doporučuji, jestliže byl vydán elektronický platební rozkaz a zatím neuplynula lhůta k podání odporu proti tomuto platebnímu rozkazu, tak jej určitě podejte. Odpor je opravný prostředek proti platebnímu rozkazu (stejně jako odvolání proti rozsudku soudu), který způsobí, že se platební rozkaz zruší a celé řízení běží od začátku s nařízením jednání před soudem. Do odporu nezapomeňte uvést, kterému soudu odpor adresujete (tomu, který vydal platební rozkaz), uveďte účastníky řízení (tak, jak je uvedeno v platebním rozkazu), číslo jednací a dále vyjádření k žalobě o vydání elektronického platebního rozkazu. Do vyjádření uveďte, že Váš syn nastoupil výkon trestu, že pojistné nemohl platit a dále to, co bylo již uvedeno výše (tedy, že by bylo v souladu s dobrými mravy, aby pojistná smlouva vypověděla smlouvu po prvním prodlení s úhradou pojistného a tedy, že povinný by měl uhradit jako dlužnou částku pouze první nezaplacené pojistné). Nezapomeňte datovat a podepsat. Odpor by měl být podán k soudu ve dvojím vyhotovení (jedno si ponechá soud a druhé zašle žalobci).
    Nelze jednoznačně odhadnout, jakým způsobem soud celou záležitost posoudí, nicméně se domnívám, že minimálně odsunete termín, kdy bude povinen Váš syn dlužnou částku uhradit.